Tábor KTO rodičů s dětmi, 1. část
Vzhledem k tomu, že důležitější jsou samotné snímky, komentář najdete až pod náhledy fotek ve spodní části stránek.
Když jsem se dozvěděl, že tématem CTH bude Japonsko, zaradoval jsem se. A měl velkou radost, že se nám podařilo dojet a ten týden na tábořišti strávit. Byl to můj první tábor rodičů s dětmi a dokonale naplnil mé očekávání, Matěj s Esterkou měli skvělé zážitky. Vlastně i já...
Strašně se mi líbila ta změna, co se se všemi dětmi postupně stala, jak se z bandy víceméně neorganizované party harantů každým dnes stávala stále kompaktnější jednotka schopná organizované obrany a hlavně organizovaného útoku. Na druhou stranu, ještě lepší bylo, že tábor nebyl jen bojování, hodně činností bylo kreativních, výtvarná tvorba nebo soutěže v šikovnosti, řekl bych, že se podařilo docílit rovnováhy mezi těmito dvěma aspekty, jen samotný boj by byl otravný a bez boje by to zase nebylo ono.
Děti se celou dobu pokoušely plnit disciplíny, postupovat v hiearchii tsučiguma - búin - buši, bojovaly nejen za svůj klan, ale hlavně za celý tábor. Nikdy to ale nebyl opruz, na táboře rodičů s dětmi to dotyční měli tak nějak zkušeně "na háku", nebyl to dril na jaký jsem byl zvyklý z dřívějších opravdových táborů. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykl, ale nevadilo mi to. Trošku mne mrzelo, že se mi nepodařilo více zařadit Go, ale nebyl na to čas, bylo to strašně našlapané a tak jediný, s kým jsem si dobře zahrál (o odpoledních klidech), byl šogún Fido.
Největší radost mi ale udělalo, jak Esterka s Matějem zapadli mezi děti, ačkoliv tam byli i "staří mazáci". Děti se parádně společně vyblbly a ani jsem nemusel u všeho být, což svým způsobem bylo pro ně asi nejlepší, že mne nepotřebovaly a byly v mnoha věcech samostatní. Ostatně, Ester s Matějem spali sami ve stanu, beze mne! Esterka si velice rychle zvykla na polní podmínky, sprchování pod studenou vodou (pokud nějaká voda vůbec byla), polní kuchyň, i spaní ve stanu.