Výlet do Kouřimi, Lechův kámen
Úvodem výletu mne čekal šok. Přijeli jsme do Kouřimi a já koukám, že...
a) Kryštof má v autě nějak podezřele moc dětí (že by nějaké vyženil nebo zatajil?)
b) Osoba ženského pohlaví, která vystupuje z Kryštofova, auta je nějak moc podobné jeho ségře (že by nějaký zvláštní psychologický fenomén, kdy si někdo najde partnera dle sourozence?)
...ale hned se to vysvětlilo, ta osoba, která přijela s Kryštofem nebyla jeho žena a vskutku se jednalo Magdu! S dětmi. Takže to bylo příjemné překvapení a já doufám, že se holt s Lenkou setkáme naživo někdy později (nepřijela, protože rodí o měsíc dřív než Markéta a už se na výlet necítila).
Výlet na Lechův kámen a malý okruh kolem Kouřimi je cca 2 km, takže i s hromadou různě rychlých dětí se to dá v pohodě zvládnout. Je to hezká procházka, krajina je taková zvláštně starobylá (málokdo se mi stane, že bych šel lesem akátů apod...), ale přesto jsme se s Markétkou shodli, že jsme rádi, že nám bydlení v Kouřimi nevyšlo, protože Ledeč a Sázava nám nějak přirostla k srdci více. Tedy, co se týče pestrosti nabídky míst k výletům.
Samotný výstup na Lechův kámen by asi zvládl i šikovnější hroch, takže jsem se pokusil dosáhnout vrcholu také. Kritické místo bylo při cestě dolů, kdy mé krátké nožičky ne a ne nahmatat pevnější opěru. Naštěstí jsem zapojil hlavu a našel vlastní, severovýchodní cestu, kterou mohu méně vzrostlým horolezezcům jen doporučit!
Po dokončení okruhu se s námi Kryštof s Magdou museli rozloučit (Magdě jel vlak), takže jsem do skanzenu pokračovali sami. Tedy ještě předtím jsme si zašli na moc dobrý oběd na nádherném náměstí v Kouřimi (nám se líbilo, jak je zastíněné vzroslými stromy a hlavně, že je na rozdíl od Ledče s minimálním automobilovým provozem).
Skanzen v Kouřimi toho sice nenabízí tolik jako třeba Veselý kopec, ale i tak to bylo pěkné. Navíc se nás ujala paní průvodkyně a hodně věcí nám vysvětlila, takže jsme si užili i příliv cenných informací. A hlavně klidné a pohodové koukání bez většího množství dalších návštěvníků :)