Výlet do Kouřimi, Lechův kámen

Úvodem výletu mne čekal šok. Přijeli jsme do Kouřimi a já koukám, že...

a) Kryštof má v autě nějak podezřele moc dětí (že by nějaké vyženil nebo zatajil?)

b) Osoba ženského pohlaví, která vystupuje z Kryštofova, auta je nějak moc podobné jeho ségře (že by nějaký zvláštní psychologický fenomén, kdy si někdo najde partnera dle sourozence?)

...ale hned se to vysvětlilo, ta osoba, která přijela s Kryštofem nebyla jeho žena a vskutku se jednalo Magdu! S dětmi. Takže to bylo příjemné překvapení a já doufám, že se holt s Lenkou setkáme naživo někdy později (nepřijela, protože rodí o měsíc dřív než Markéta a už se na výlet necítila).

Výlet na Lechův kámen a malý okruh kolem Kouřimi je cca 2 km, takže i s hromadou různě rychlých dětí se to dá v pohodě zvládnout. Je to hezká procházka, krajina je taková zvláštně starobylá (málokdo se mi stane, že bych šel lesem akátů apod...), ale přesto jsme se s Markétkou shodli, že jsme rádi, že nám bydlení v Kouřimi nevyšlo, protože Ledeč a Sázava nám nějak přirostla k srdci více. Tedy, co se týče pestrosti nabídky míst k výletům.

malá zastávka na kouřimském mostě výstup na malý kopeček Šimon kráčí po cestě na Lechův kámen Kryštof pomáhá Filipovi vylézt na kámen Pokouším se na kámen vylézt taky, Šimon jde napřed. a jsme skoro nahoře úspěšní pokořitelé Lechova kamene, Kryštof, Filípek a děti od Magdy zakletá holka ve skále doplňování tekutin odpočinek na stromě u Libušina jezírka Markétka, Šimon a Magda s dětmi na stromě Libušino jezírko jablíčko přišlo vhod selská světnice (skanzen v Kouřimi) Markétka odpočívá na zápraží Šimon zkoumá kolovrátek poslední a největší chalupa
 

Samotný výstup na Lechův kámen by asi zvládl i šikovnější hroch, takže jsem se pokusil dosáhnout vrcholu také. Kritické místo bylo při cestě dolů, kdy mé krátké nožičky ne a ne nahmatat pevnější opěru. Naštěstí jsem zapojil hlavu a našel vlastní, severovýchodní cestu, kterou mohu méně vzrostlým horolezezcům jen doporučit!

Po dokončení okruhu se s námi Kryštof s Magdou museli rozloučit (Magdě jel vlak), takže jsem do skanzenu pokračovali sami. Tedy ještě předtím jsme si zašli na moc dobrý oběd na nádherném náměstí v Kouřimi (nám se líbilo, jak je zastíněné vzroslými stromy a hlavně, že je na rozdíl od Ledče s minimálním automobilovým provozem).

Skanzen v Kouřimi toho sice nenabízí tolik jako třeba Veselý kopec, ale i tak to bylo pěkné. Navíc se nás ujala paní průvodkyně a hodně věcí nám vysvětlila, takže jsme si užili i příliv cenných informací. A hlavně klidné a pohodové koukání bez většího množství dalších návštěvníků :)

 

 

Jmenuji se Radek Pelikán, bydlím v Ledči nad Sázavou. Mám 3 krásné děti.

Mezi mé velké koníčky patří desková hra Go a nově jsem začal cvičit Kendó v Ledči nad Sázavou.